Křišťál

Nic zásadního tu nehledejte, už zase si jen tak nezávazně hraju se slovy... Varování trvá - pokračování v četbě může být ztrátou času.

„Nemyslím si, že…“

začínal každou větu.

Asi tím dráždil nejen mě.

Ale pak blíže

celému předved světu

jak umí myslet - upřímně.

Co ho dnes hryže?

Svědomí - ne, pocit je tu:

Země se obejde beze mě.

Přesto však může

bez strachu z obvinění

čekat, až zapomene svět. 

Nebo do kůže

Dát svázat vyprávění.

O čem by mohl vyprávět? 

Jak v ústech „muže“

křišťál se v bláto mění.

Zasloužil se o devalvaci vět.