Ale čím déle o tom přemýšlím, tím více mám za to, že ten název je ve skutečnosti neobyčejně výstižný. Říká se „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. V různých dobách lidé v mnoha civilizacích uctívali Slunce jako užitečného a dobro konajícího boha, ve dvacátých letech minulého století se velká část obyvatel začala opalovat a dobře opálený člověk byl symbolem zdraví a krásy. Ale v průběhu dvacátého století se zhoršoval stav ovzduší a došlo k oslabení ozonové vrstvy, což změnilo množství i složení slunečních paprsků prostupujících atmosférou. Tak se k nám dostávají paprsky o nežádoucí vlnové délce, které mohou živé organismy poškozovat.
Už v minulosti se některé národy žijící v subtropických a tropických oblastech bránily vlivu slunečního záření nošením závojů, v dnešní době se i v zemích s mírným podnebím lidé před nežádoucími účinky některých složek slunečního záření chrání opalovacími krémy obsahujícími účinné filtry.
A stejné je to i se sluníčky. Některé jejich názory jsou prospěšné, protože jdou proti naší lhostejnosti, okoralosti a cynismu a útočí na naše pohodlí a zaběhané zvyklosti. Ale mnohé z nich je třeba uvádět na pravou míru a do praktického života je pouštět s velkou opatrností. Je podobné jako s módními přehlídkami. Některé modely, které se tam dají spatřit, mohou sloužit jako inspirace, ale v běžném životě se s nimi nesetkáme.