Za normalizace, jó to byly časy
Vždyť to trvalo pouhých několik měsíců, než byl díky neskonalé péči státostrany vyřešen celostátní kritický nedostatek toaletního papíru způsobený požárem Harmaneckých papíren. Být to dnes, nebo stát se to v zahnívajícím kapitalismu (což je téměř totéž), bylo by toto téma zcela pod rozlišovací schopnosti demokraticky zvolených politiků a vzniklou situaci by nejspíš musel vyřešit nějaký obskurní vykořisťovatel dělnické třídy.
Vyřešil by to pravděpodobně během několika hodin; to číslo by se možná nelišilo od počtu měsíců, které k tomu tehdy potřebovali ti nejlepší z nás, obětavě zastávající vysoké stranické a státní funkce, ale ten toaletní papír by určitě byl příšerně drahý. To víte, trh a zákony nabídky a poptávky.
Ani obchody zdaleka nebyly tak prázdné, alespoň ne vždy. A pro nerozhodné zákazníky skýtaly jednu velikou výhodu - nikdo nemusel ztrácet čas přemýšlením, který druh jogurtu, pečiva nebo piva si má koupit.
Ten ušetřený čas byl nesmírně cenný; dal vyměnit za čekání v pravidelných čtvrtečních frontách na nové knihy, v nepravidelně se vyskytujících frontách na banány, pomeranče nebo mandarinky nebo na cokoliv, co pro právě probíhající pětiletku soudruzi nedokázali správně naplánovat (nedivím se jim, naplánovat něco přesně na pět let, to už vyžaduje fištrón), a zpravidla na přelomu roku na dovolené za hranice všedních dnů.
Ale za hranicemi všedních dnů pro nás neležel zbytek světa. Před tím kapitalistickým jsme byli bděle chráněni nejen zátarasy, ostnatými a elektricky nabitými dráty na hranicích, ale i prostou skutečností, že k výjezdu do těchto zemí se běžný smrtelník prakticky nedostal. K tomu musel mít výjezdní doložku a devizový příslib, a ty zdaleka nedostal každý.
A byly k tomu docela pádné důvody. Vzpomínám si, že na jednu takovou cestu do Německa, tehdy západního, vyrazil šéfredaktor jedněch krajských novin KSČ. Ještě těsně před odjezdem napsal nádherný úvodník, jak ten kapitalistický svět spěje k zániku, ale z toho, co tam viděl, se mu tak zatočila hlava, že už nenašel cestu zpátky domů. Pokud tam tedy nezůstal proto, aby ten umírající kapitalismus pomohl dorazit.
Ale všechno je relativní. Vždyť každé sele chce žít a umřít jako prase; a toužíte snad po tom vy?
Ostatně i v té normalizační mizérii jsme neztráceli smysl pro humor a dokázali jsme se bavit, jak dokládá jeden vtip z té doby:
V zaplněné hlučící hospodě se najednou ozve od jednoho stolu: „V tom případě musí jít vláda do prdele!“
Hospoda ztichne, od jednoho stolu se zvednou dva muži, přistoupí k autorovi výroku, jeden z nich vytáhne jakousi legitimaci a řekne: „Půjdete s námi!“
„Ale proč?“ brání se muž: „my tady diskutujeme o francouzské vládě.“
A na to jeden z těch dvou: „Nevymlouvejte se; my dobře víme, která vláda má jít do prdele.“
Možná dnes už leckdo nepochopí kouzlo nechtěného, ale tenkrát se chodilo sedět natvrdo nejen za podobné výroky, ale i za podobné vtipy. Tak „vlídná“ to byla doba. Proto mi připadá poněkud komické, že někdo, kdo tu dobu prokazatelně zažil, může napsat, že dnes musíme milovat Havla, a z jehož psaní člověk může nabýt dojmu, že jediný, kdo tehdy trpěl, byl jeho kamarád, který ve své mladické naivitě zapomněl, že není ze zahraničí nebo alespoň z Prahy, a dovolil si v roce 1975 protestovat proti srpnové okupaci Československa.
Emrich Sonnek
Jak jsem zaplatil školné
Člověk se učí celý život. Často je ta výuka zdarma, ale někdy musíme za učení zaplatit a pak je namístě otázka, zda cena je úměrná nově nabytému poznání.
Emrich Sonnek
Slovenské ženy - světové rekordmanky ve střední délce života
Jenom teď nevím, jestli ty údaje v článku mám považovat za omyl, dezinformaci, lež nebo nepodloženou informaci.
Emrich Sonnek
Kdo ještě důvěřuje vládě?
Tato vláda selhává téměř ve všem svém konání. Situace před volbami byla špatná a představitelé dnešní vládní koalice to mohli přinejmenším tušit. Přesto slibovali, že nebudou zvyšovat daně.
Emrich Sonnek
Stiskni, nebo to riskni
Pochybuji, že na světě existuje jiná ulice, kde se na pouhých osmdesáti metrech dokáže někdo zbavit takového množství právě načerpaných pohonných hmot, jako někteří jedinci tady.
Emrich Sonnek
Cena soukromí
Belgický cyklista, údajně dědeček sedmi vnoučat, na Vánoce roku 2020 na zasněžené cestě záměrně kolenem srazil pětiletou holčičku, protože mu překážela v cestě, dostane odškodné, jehož výše dosud nebyla stanovena.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Kdo je Matěj Ondřej Havel? Skaut a učitel dějepisu může nahradit Langšádlovou
Za jeho životopis by se nemusel stydět ani Mirek Dušín z legendárních Rychlých šípů. Nástupcem...
PŘEHLEDNĚ: Češi vyberou 21 europoslanců. Kandiduje i Mourek s mimozemšťany
O křesla v Evropském parlamentu se na začátku června utká třicet uskupení. Podle průzkumu agentury...
Řecko Kyjevu PVO nedodá, potřebujeme ji sami, říká. Španělé pošlou jen rakety
Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Přímý přenos Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
- Počet článků 258
- Celková karma 14,68
- Průměrná čtenost 881x