Věk je jen číslo

Cestovat metrem má vedle některých drobných nevýhod - s výjimkou několika set metrů jízdy nad rybníkem se nemůžu kochat ubíhající krajinou nebo architektonickými klenoty Prahy - i jisté výhody. Metro nemusí stát na červenou, prudké brždění způsobené nečekanou překážkou se objeví jen zcela výjimečně, teplotní výkyvy směrem nahoru i dolů jsou mnohem mírnější než na povrchu, a pokud mi souprava ujede těsně před nosem, vím, že za dvě minuty je tu další. I rozmístění sedadel ve vagónech metra umožňuje lepší komunikaci cestujících, tedy, pokud o ni stojí.

Na první pohled se zdálo, že ti dva, kteří přistoupili na další zastávce, spolu moc mluvit nechtějí. Jen co se posadili vedle mě na trojsedadlo na začátku vozu, pán vytáhl časopis a začal si číst a jeho paní zavřela oči, jako by se ještě chtěla dospat.

„Poslouchej, Pavlo,“ obrátil se najednou muž na svou společnici: „nějaký Holanďan se soudí, že chce být o dvacet let mladší, protože když někde napíše, kolik mu je, pociťuje diskriminaci.“

„A kolik mu je?“ zeptala se Pavla.

„Šedesát devět.“

„Tak to už by moh´ mít rozum a vědět, že když si dvacet let ubere a pak někam přijde osobně, tak tu diskriminaci pocítí zas, a pokud lhal, tak oprávněně,“ opáčila žena.

„Ale on má celkem logické argumenty. Říká, že když už si dneska můžou lidi měnit v rodném listu pohlaví, a přitom ani nemusí prodělat operaci, tak on si přece může změnit datum narození, když to tak cítí. A jeho doktor prý o něm řek, že má tělo jako pětačtyřicetiletý, takže těch dvacet let je v pohodě.“

„Tělo možná jo, ale mozek má buď jako pětiletý, nebo už úplně zblbnul. Vždyť stačí, když napíše životopis, a nikdo mu neuvěří, že třeba vysokou školu dělal jako šestiletý.“

„No počkej, takové případy nadaných dětí jsou,“ začal zase muž, ale pak se zamyslel a dokončil: „ale on by vlastně musel začít studovat ještě před narozením, nejspíš hned po početí.“

„No, to by nakonec nebyl jediný, přece víš, že už jsme tenkrát byli svoji a našeho Pavla jsem si nosila v bříšku půlku posledního ročníku a byl se mnou i na státnicích. On má vlastně dvě vysoké školy.“

„Ale ta první by se mohla brát jako rychlostudium na plzeňský způsob! Tím by si ten Holanďan moc nepomoh´, pokud nemá ještě jednu.“

„A proč chce být o těch dvacet let mladší?“ zeptala se Pavla.

„Protože těch devětašedesát mu vadí při seznamování. Když do inzerátu na seznamce napíše, kolik mu je, nedostane prý žádnou odpověď. A taky by si prý mohl koupit lepší auto nebo barák.“

„Jen jestli on tak trochu nekecá. On možná dostává odpovědí dost, ale jenom od žen kokem jeho věku. Ale ty on přehlíží jako velké širé rodné lány, protože se holt cítí mladej. To podle něj diskriminace není?. A kdyby si na to vzal hypotéku, že ji bude splácet pětadvacet let, byl by to úvěrový podvod.“

„Nebyl, vždyť by ten věk měl úředně potvrzený v papírech.“

„No jo, papír snese všecko. Ale že ho to s těmi ženami, autem a barákem nenapadlo dřív? Asi ten život prochrápal a teď na poslední chvíli to chce dohnat.“

„Tak si představ, že by to udělal třeba ve třiceti. Nějaká třicítka ho obviní ze sexuálního obtěžování, on vytáhne doklady a od soudu odchází s flastrem ona - za pohlavní zneužívání dětí. Se divím, že taková právní šajba, jako musí být ten soudce Kavanaugh, když to dotáhl až do amerického Nejvyššího soudu, na takovou jednoduchou věc nepřišla. A přitom by mu úplně stačilo pět let, aby zas nevypadal moc mladě pro republikánské konzervativce.“