To je ke dni učitelů?  Jedna učitelka se hlásí, že má ráda děti a snaží se je učit podle svého nejlepšího vědomí , byť určitě ne vždy dobře. Přeji Vám krásný den. Miluji kluky ve třídě, kteří mají smysl pro humor a Váš medailon je v tomto stylu.

Je i není to ke dni učitelů. Je to můj pohled na věc. Vám přeju žáky, kteří vědí, co chtějí, a co pro to musí udělat, a Vašim žákům, abyste je vždy dovedla k vodě a dokázala je bez sklánění hlavy přesvědčit, že stojí za to pít...

Zdravím Emrichu, vskutku reálný pohled na věc, mi osobně skutečně dotvořilo pohled jedno velmi zajímavé video: https://www.youtube.com/watch?v=1le7QtclNbE, opravdu se vyplatí ho shlédnout celé. Problém je v tom, že skutečně zatím nevíme, co je opravdu důležité ve sféře vzdělávání, stále jako lidé tápeme, nastavujeme nejrůznější pravidla, tabulky, testy, snažíme se to skloubit s EU-USA atd atd.. Je v tom takový guláš, že se budeme muset velmi brzo vzpamatovat. V tom videu je skutečná podstata toho, proč sféra vzdělávání je taková jaká je.Díky za tuto článko-básni

Milane, já s tím moc nemohu souhlasit...osnovy jsou dané pedagogy a je to výsledek jednání pořád...a i tam má učitel určitou svobodu...zvláště na ZŠ ji vnímám větší. S žáky diskutuji, pracujeme, občas odběhneme k tomu, co je zajímá...je to živý proces. Každý extrém vnímám jako v dnešní době, kdy toho musíme znát docela dost, abychom se nějak uživili a vůbec zvládli orientovat jako nebezpečný. Školství má co vylepšovat, ale že by to byla tragédie, to si nemyslím...samozřejmě Walfdorf atd. jsou dál, ale i to se vyvíjí...

S obrovským srdcem žáčka, který cítí a vnímá, má svůj vnitřní svět jsme HOTOVÍ jak by smet a nikdo jej neřeší..My svazující je, ale hledáme přitom sebe samé v nich, v potocích slz vědomí, které večer neusíná..

Vždy je co vylepšovat; nevím o ničem, co by bylo dokonalé, a to kdekoliv na světě, nejen u nás. Ale každý, kdo chce měnit svět, musí začít u sebe. Některé principy Waldorfské školy jistě stojí za pozornost, ale pokud se v žácích nepodaří probudit zájem o svou budoucnost a s tím související úroveň vzdělání, ani stádo naklonovaných Komenských nic nezlepší.

Úlohou učitele, jak ji vnímám já, je ukázat žákům systém, naučit je učit se a motivovat je k tomu, aby pochopili, v čem je význam vzdělanosti. Cílem není získat nějaké zdánlivě neužitečné znalosti, ale naučit se vstřebávat a používat informace. I běhat se člověk naučí jen tak, že běhá, a mnohdy po tratích, které v reálném závodě nikdy nezažije. Takže i proces učení, i kdyby zdánlivě zbytečným věcem, je třeba vnímat jako trénink na reálný život.

Tím ovšem ani náhodou nechci tvrdit, že to, co dnes škola učí žáky, je jenom nepoužitelný balast. I biflování má svůj smysl, i když někteří je tak snadno odsuzují.