Já jako nekuřák od narození sice dávám karmu, ale o kuřácích a nekuřácích bych rád jednou napsal delší povídku. V kouři cigaret jsem část svého života byl nucen vykonávat své povolání. Takže jsem inhaloval víc jak oni, sice zdarma, ale...

Ono kouření a svoboda už ze zásady dohromady moc nejde. 

"Svoboda kouření" je de facto oxymoron.

Kuřák totiž není svobodný člověk.

Je to člověk závislý, často silně. Svůj život podřizuje droze, bez které neumí a ani nechce být. S nastupujícími abstinenčními příznaky tedy odhazuje ohleduplnost (pokud dosud nějakou měl) a vše podřizuje jedinému - doplnit hladinu drogy ve tkáních.

Tady ale nejde o svobodu kuřáka, ale o svobodu majitele hospody.

Vždycky se divím, když v lese vidím sedět na pařezu turistu kuřáka, který radostně šlukuje, aby si obnovil v plicích své standardní klima zkažené čerstvým lesním vzduchem. A nevadí mi projít kolem něj a trochu se toho čoudu nadechnout. Člověk si pak lépe vychutná vůni lesa.

Ale jeho svoboda a ten les není jen můj a nejsem si jist, že mám právo místo stvořitele rozhodovat o tom, co je dobré pro všechny.

Přiznačné je, jak se nekuřáckých hospod domáhají ti, co do nich nechodí. Občas na výletě, pár krát za rok, zajdou do nějaké hospody a vztekají se, že tam místní štamgasti kouří.

Jenomže bez těch místních štamgastů by ta hospoda vůbec nebyla.

Vidím to velice podobně

Sousedku přišla navštívit dcera. Zvonila marně. Nabídli jsme jí, ať chvíli počká u nás, než se maminka vrátí. Uvařili jsme jí kafe a po něm si dáma šla ven zakouřit. Vyjádřil jsem nad tím své podivení: byla totiž učitelkou tělocviku. Dorazila mne svým zdůvodněním: "Stále nám něco přikazují a zakazují. Tak jsem se vzepřela a řekla si, že v  tomto si to budu dělat po svým!"

„Naši učitelé nemohou být jen sloupy u naší cesty, které námukazují směr a samy nejdou“ » J.A.Komenský.

Po svým? Vždyť jde o závislost a ničení zdraví. Příklady táhnou...

Hospody nejsou jen ve městech. Jsou místa, kde možnost výběru nemáte - resp.můžete volit např. mezi umrznutím a pobytem v zakouřeném prostředí.

Pokud se chováte tak nezodpovědně, že Vám reálně hrozí umrznutí, neměl byste si klást moc podmínek. 

Jako kdysi aktivní kuřák jsem si myslel totéž, co si myslím jako několik let už abstinující kuřák...restaurace bez kouře budou přívětivější pro všechny :) A neshledávám na zákazu nic moc schizoidního ...a argument, že mi v tom stát nemusí pomáhat, že kvalitu vzduchu poznám a mohu jít jinam, neberu vážně, na svých výletech s dětmi to vnímám jinak :)

Vám v přítomnosti dětí ochabuje čich?

U kuřáka záleží, jestli je ohleduplný. V hospodě se vždy kouřilo. Chci-li zajít na oběd, nepůjdu do putyky, ale slušnější restaurace, kde jistě mají nekuřáckou místnost. Cigarety ničí zdraví, ale žádný zákaz, ani kresby na obalu nepomohou snížit kouření. Viděl jsem lidské ruiny, ale ne kvůli kouření, ale kvůli alkoholu či hernám.

Ohleduplnost a zároveň ochota hájit svoje právo je základem normálního fungování jakékoliv společnosti. Pokud nemám odvahu požádat v době jídla kuřáka, aby v hospodě nekouřil, musím si najít hospodu nekuřáckou. A takové už dnes jsou.