Vynaložené úsilí i peníze se zjevně vyplatily - film získal 14 nominací a ziskem 11 Oscarů vyrovnal dosud platný rekord.
Zítra vstupuje do českých kin film Masaryk, který se nominacemi na České lvy vyrovnal Titanicu a v obdržených cenách jej ještě předčil - získal jich 12 (hodnotu obou cen tady nechci srovnávat), a to dokonce ještě téměř ve stádiu prenatálního vývoje, tedy dříve, než se dostal do široké distribuce.
Leckdo se diví, jak mohl tento film bodovat, když jej zatím téměř nikdo neviděl. O Českých lvech však nerozhodují diváci, ale Česká filmová a televizní akademie, a její členové si jistě našli čas na jeho zhlédnutí, protože jeho promítání v posledním týdnu minulého roku s nimi distributoři konzultovali už více než půl roku předem.
A protože lidská paměť je krátká a vzpomínky na dříve uvedené filmy loňského roku poněkud vybledly, členové akademie vsadili na čerstvé zboží a nadělili filmu čtrnáct nominací, z nichž se dvanáct proměnilo v kužel s vyleptanou lví hlavou na podstavě.
Všechny své konkurenty tak překonal film, který se vrací do kritického období našich dějin - zachycuje období od smrti Masarykova otce do Masarykova návratu do Londýna, kde se zapojil do vysílání BBC v češtině. Podstatnou část příběhu ale tvoří pobyt Masaryka v psychiatrickém sanatoriu Vineland, ve kterém ovšem Masaryk nikdy nebyl.
Shodou okolností nedávno Česká televize vysílala seriál Bohéma odehrávající se zčásti ve stejné době. V tomto seriálu se objevují postavy, které nikdy nežily, vedle těch, které se chovají jinak, než odpovídá jejich skutečnému obrazu.
Je jen otázkou, zda Česká filmová a televizní tvorba zachytila jako jedna z prvních nový trend používání alternativních fakt ve svých historicky se tvářících filmech, nebo se naopak vrací v čase do dob, kdy „drobné“ úpravy skutečnosti sloužily propagaci toho správného názoru.