Jak se můžeme snadno přesvědčit, pravdu má ten druhý; stačí navštívit Dalejské nebo Prokopské údolí a můžeme se projít se po mořském dně. Moře je to sice pravěké, ale naše a opravdu pro pěší. Do obou údolí je to z centra Prahy coby kamenem dohodil a zbytek došel pěšky, pro fyzicky méně zdatné tu dokonce na zastávce Holyně staví vlak jedoucí z nádraží Praha - Smíchov nebo z Řeporyjí. Celá oblast byla vyhlášena jako přírodní park Prokopské a Dalejské údolí.
Dalejské údolí vás přátelsky vítá květy.
Moře vystřídali lidé, ale i oni po čase odešli.
Když odešli lidé, stavby odcházejí také.
Ale život nekončí - mění se jen formy.
Všudypřítomné graffiti.
Mezi holými větvemi stromů prosvítá mořské dno, v dolní části je vidět železniční trať.
Jaké síly způsobily, že se vrstvy naklonily?
Kolik toho už slyšela?
Stromy umírají vestoje.
Budko, boudičko, kdo v tobě přebývá?
Holyně. Z jedné stany Prokopské údolí, z té druhé dálniční obchvat.
Prokopské údolí je snadno dostupné i z Barrandova.