Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Překvapení (4. část)

12. 07. 2018 16:07:37
„A proč vás mám v rodném listu jako svou matku?“ zeptal se namísto toho, ale byl to spíše výkřik zoufalství. Nečekal, že by se mu od té pološílené ženy mohlo dostat logického vysvětlení.

Je slunečné sobotní dopoledne a Petr se s napjat očekáváním věcí příštích blíží k místu, kde by měla bydlet jeho matka. Už z dálky vidí třípatrový dům s rovnou střechou. Světle hnědě natřené lamely zakrývají zateplení a do očí bijí zřejmě nedávno vyměněná plastová okna. Pokud správně četl mapu na internetu, jejich matka by měla bydlet hned v prvním vchodu. Ve čtvrtém si někdo asi v bývalé kočárkárně nebo sušárně otevřel malý krámek s potravinami.

Do Vimperku se zase vypravil sám. Lucie sice naléhala, ale nakonec ji přesvědčil svými argumenty: „Vždyť vůbec nevíme, jak na nás bude reagovat. Neznáme její zvyky; třeba na ni budeme celý den čekat. Pokud ji najdu a bude vstřícná, domluvím se s ní na schůzce a pak pojedeme spolu.“

Upřímně řečeno, moc na tu schůzku nevěřil. Musí opatrně sondovat půdu a sám nic neprozradit o svém současném vztahu s Lucií.

Pomalu došel ke vchodu. Prohlédl si jména na zvoncích a našel tam jméno své matky. Krátce zatlačil a trošku poodstoupil, aby viděl na okna nad vchodem. Ale nic nenarušilo ospalé ticho, které tu panovalo. Zkusil zazvonit znovu, tentokrát déle, ale zase bez výsledku.

Došlo na jeho slova. Matka je kdovíkde a jemu nezbývá, než se tu někde poflakovat a čekat, jestli se vrátí. Ale když už je tu ten krámek, zajde si do něj koupit aspoň něco k pití. A možná tam budou vědět i o matce.

Když došel k obchodu, zrovna z něj vycházela starší žena s taškou. Podívala se na něj, zdálo se mu, že se trochu zarazila, ale pak jej minula a pokračovala v cestě.

Vešel dovnitř, pozdravil a rozhlédl se. Krámek byl doslova přeplněn zbožím, ale zákaznice tu byla jediná. Prohlížela si zeleninu a prodavačka trpělivě čekala, až si vybere.

„Dobrý den, máte nějaké přání?“

„Vyberu si něco k pití,“ odpověděl přecházeje do rohu, kde byly naskládány balíky různých vod: „ A nevíte náhodou, kde bych našel paní Novákovou?“

„Nováková? To mi nic neříká.“

„Je to pár dnů, co se sem přistěhovala,“ upřesnil Petr.

„No tak to jste se s ní málem srazil ve dveřích. Teď zrovna odcházela,“vložila se do rozhovoru zákaznice.

Petr na nic nečekal a vyběhl z krámku. Jeho matka už stála u dveří a sahala pro klíče.

Doběhl k ní: „Dobrý den, Vy jste Jitka Nováková?“ chtěl se ujistit. Nějak se mu to nezdálo. Nešlo jen o to, že vlastně nic necítil, ale téhle ženě by hádal tak k šedesáti, kdyby jí chtěl lichotit. Stále ještě měl v paměti její spolužačku z Benešova. Tušil, že bezdomovecký život člověku na kráse nepřidá, ale nečekal, že je to tak drsné. Ale rodiče si nevybíráme.

„A co po ní chceš?“

„Já jsem Petr.“

Na ženu to zjevně neudělalo žádný dojem.

„Váš syn Petr,“ řekl důrazněji. Přirozeně jí začal vykat; tak cizí mu připadala.

„Nemám syna,“ odpověděla beze stopy emocí.

„Vy nemáte dětí?“ zeptal se. Copak je to celé nějaký velký omyl? Vlastně by měl být rád. Pokud to není jejich matka, oni nejspíš nejsou sourozenci. Ale co tedy jejich rodné listy? Spiknutí matrikářů? Tomu nikdo neuvěří. Spíš je ta žena nepříčetná.

„Mám jenom dceru...“

„Lucii,“ už chtěl doplnit Petr, ale včas se zarazil. Nechce přece prozradit, že se s Lucií zná. Ta žena je sice asi úplně mimo, ale co když to jen hraje.

„A proč vás mám v rodném listu jako svou matku?“ zeptal se namísto toho, ale byl to spíše výkřik zoufalství. Nečekal, že by se mu od té pološílené ženy mohlo dostat logického vysvětlení.

„Jmenuje se Lucie,“ dokončila žena: „když mi ji přivedeš, vysvětlím ti to."

Autor: Emrich Sonnek | čtvrtek 12.7.2018 16:07 | karma článku: 12.92 | přečteno: 365x


Další články blogera

Emrich Sonnek

Překvapení (6. část)

„Co je to za nesmysl?“ neudržel se Petr. „To není nesmysl! Nebuď netrpělivý a počkej s těmi soudy,“ ohradila se a začala vyprávět:

14.7.2018 v 10:11 | Karma článku: 12.85 | Přečteno: 254 | Diskuse

Emrich Sonnek

Překvapení (5. část)

Cestou z Vimperku Petrova hlava připomínala včelín. Kdyby nepřemluvil Lucii, aby s ním nejezdila, možná už mohli vědět, jak to s nimi je. Ale dá se věřit té staré ženě? Zdá se, že žije ve vlastním světě odtrženém od reality.

13.7.2018 v 11:48 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 294 | Diskuse

Emrich Sonnek

Svět se mění nápadně

Nevím, jestli je dobrou tradicí, nebo špatným zlozvykem, že české televize (úplně všechny, nejen „ta naše“ Česká) o prázdninách provětrávají své archivy, ale aspoň si připomenu, že svět se nemění tak nenápadně,

12.7.2018 v 12:09 | Karma článku: 11.90 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Siemko

Co je vlastně svoboda? Kdo to ví

Svoboda nemůže být především nikdy vynucená. Svoboda je přírůstkový proces, který nemůže probíhat jinak, než v rámci vztahu nejméně dvou entit.

16.7.2018 v 11:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Karel Stryczek

Oněměli jsme díky nemožnosti se korektně vyjádřit

Do Alabamy jezdím rád. Vlídní, příjemní, usměvaví lidi, pomalejší tempo práce, teplo, dobré nezdravé jídlo. Chudší jižní stát se zkušenostmi hříchů historie osídlování Ameriky, distancující se od většiny rozhodnutí z Washingtonu.

16.7.2018 v 10:31 | Karma článku: 16.08 | Přečteno: 401 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Lidstvo zblblo, od prezidentů až po poslední primitivy…

Včerejší vítězství Francie v mistráku ve fotbale, respektive následné „oslavy“ tohoto vítězství, svlékly do naha lidskou důstojnost a zahodily rozum...

16.7.2018 v 10:20 | Karma článku: 25.59 | Přečteno: 738 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Zpackaná švédská integrace migrantů mění politickou mapu

Švédsko bylo dlouho zemí považovanou mnohými za jedno z nejlepších míst pro život. Přinejmenším donedávna se mohlo pyšnit předními příčkami v životní úrovni. Ukazuje se ale, že „starající se stát“ má nyní velké problémy.

16.7.2018 v 9:28 | Karma článku: 29.76 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Marek Trizuljak

V Lužnikách pršelo štěstí na Macrona a Grabarovou Kitarovičovou

Jako premisu volím slova papeže Františka, že faraonské chování je neslučitelné se službou církevních představitelů.

15.7.2018 v 21:45 | Karma článku: 19.65 | Přečteno: 807 | Diskuse
Počet článků 168 Celková karma 14.84 Průměrná čtenost 910

Přiznávám, že nic z toho, co jsem napsal, píšu nebo se chystám napsat, není pravda, ale jen můj pohled na věc. Jediná jistota, kterou vám mohu poskytnout, je, že četbou mých textů přijdete o větší než malé množství svého času.





Najdete na iDNES.cz