Pomóóc!

10. 08. 2018 13:36:27
Rakouská Salza je jednou z nejkrásnějších řek v Evropě. Žádné viditelné stopy lidské činnosti, jezy a splavy; jen šedobílé vápencové kameny stojí v cestě průzračně čisté vodě zbarvené do modrozelena odlesky stromů,

spěchající od přehrady Prescenyklause alpskými soutěskami západním směrem k soutoku s Enží.

Parta vodáků se právě chystala přirazit své kánoe k pravému břehu, kde se po delší plavbě strmým kaňonem objevila malá klidná zátoka lemovaná plošinou zalitou poledním sluncem, vhodná ke krátkému utáboření. Chtěli si na tomto klidném místě dopřát krátký odpočinek s obědem, ale vtom se z míst, kterými před chvíli propluli, ozval hlasitý křik. V prudkém proudu nad nimi se ve dravé studené vodě napůl brodili, napůl plavali čtyři Italové. Tak se kochali krásou kaňonu, že zapomněli na opatrnost a v jedné z četných peřejí ztratili vládu nad svými loděmi. Všichni skončili ve vodě a jejich převrácené kánoe se jim v prudkém proudu rychle vzdalovaly. A s nimi i jejich další vybavení.

Na vodě vždycky vládla solidarita, a tak naši vodáci nelenili, obě kánoe zachytili a posbírali z hladiny i pádla a lodní vaky. Zachraňovat Italy nebylo třeba. Ke břehu to neměli daleko a řeka tu není hluboká. Než sestoupali k tábořišti, měli tu už všechny svoje věci srovnané. I ta krátká chvilka v ledové vodě jim stačila k tomu, že se zimou klepali jako ratlíci, ale nic horšího se jim naštěstí nestalo. Poobědvali všichni společně a spolu se vydali i na další cestu.

Večer se pak parta sešla v kempu u ohně a snad pod vlivem polední události se časem řeč stočila na potřebu vzájemně si pomáhat. A jak už to bývá, nakonec se všichni začali předhánět v líčení toho, kdo kdy v životě pomohl nejvíc.

Všichni už převyprávěli své příběhy, ale nejstarší z nich, Vilém, jindy tahající historky z rukávu, tentokrát jen tiše poslouchal.

„Ty dnes skládáš bobříka mlčení, Viléme?“ nevydržel to nakonec Pavel.

„To ne, ale nějak nevím, o čem bych měl mluvit. Asi už mě dostal ten německý doktor.“

„To asi těžko. Pokud vím, tak zapomínáš jenom to, kolikrát jsi nám už něco vyprávěl. Ale detaily si vybavuješ pořád přesně,“ zkusil provokovat Pavel.

„No, tak když vám to udělá dobře, něco přece jen zkusím.

Když jsem ještě studoval střední a pak vysokou školu, o prázdninách jsem si vždycky přivydělával na brigádách. Pár let jsem tak o prázdninách pracoval na koksovně. Dělalo se v nepřetržitém provozu, vždycky dvě ranní směny, pak dvě odpolední, dvě noční a dva dny volna. Většinu víkendů jsem odpracoval, ale za ně a za noční směny byly příplatky, takže jsem si přišel na slušné peníze.

V jednom roce, bylo mi asi dvacet, jsem jel už z úplně poslední směny; blížil se další školní rok. Nastupuju do autobusu, podávám průvodčí svou týdenní jízdenku a už se těším, že si cestou trochu zdřímnu, ale průvodčí mi řekla, že jízdenka je prošlá. Prý musím zaplatit, nebo nepojedu. Začal jsem prohledávat kapsy, ale věděl jsem, že jsem si poslední peníze utratil v kantýně, a těch deset potřebných korun u sebe nemám.

Už jsem se chystal sundat nohu ze schodu autobusu a přemýšlel jsem, jestli má cenu stopovat, nebo mám jít těch pětatřicet kilometrů pěšky, když se ze sedadla přes uličku zvedl neznámý muž asi o patnáct let starší než já a se slovy: ,já to zaplatím za něj ́ podal průvodčí požadovaný obnos.

Děkoval jsem mu a ptal se, jak mu to můžu vrátit, když dnes jedu naposledy. Mávl rukou a prohlásil, ať si nedělám starosti, že to nestojí za řeč. A tehdy mi došlo, že možná ještě důležitější než hodnota pomoci je její správné načasování.“

„To je sice pravda, ale tenkrát pomohli tobě. Nás zajímá, komu jsi pomohl ty,“ nedal se odbýt Pavel.

„Za ta léta jsem toho o pomoci slyšel už dost a jako mladý kluk jsem na vlastní kůži zažil i tu známou bratrskou pomoc. A tak si myslím, že o pomoci by měl mlčet ten, kdo ji spáchal, a mluvit jen ten, komu se jí dostalo.“

Autor: Emrich Sonnek | pátek 10.8.2018 13:36 | karma článku: 16.51 | přečteno: 347x

Další články blogera

Emrich Sonnek

Čau lidi, mám pro vás výbornou zprávu

Ústřední volební komise sice ještě pořád nevydala oficiální výsledky voleb, protože se ještě sčítají hlasy posledních okrsků, ale už teď je jasné, že jsme to vyhráli na celé čáře.

18.1.2019 v 16:26 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 2150 | Diskuse

Emrich Sonnek

Rozdělená společnost?

Často se tu objevuje názor, že ten či onen politik rozděluje společnost. Mluví a píše se o stále více se prohlubujících příkopech a hledá se někdo, kdo by je zase začal zasypávat.

16.1.2019 v 16:38 | Karma článku: 19.39 | Přečteno: 517 | Diskuse

Emrich Sonnek

Dotace - zdroj rostoucího rozdílu mezi bohatými a chudými

Za zásadní problém považuji, že majitel subjektu, který dotace pobírá, může (spolu)rozhodovat o kritériích, podle kterých jsou udělovány.

10.1.2019 v 15:23 | Karma článku: 24.84 | Přečteno: 500 | Diskuse

Emrich Sonnek

Úhel pohledu

Velký poprask na sociálních sítích vyvolal úspěšný francouzský spisovatel, režisér a televizní moderátor Yann Moix svým výrokem, že považuje za zhola nemožné milovat ženu, které už bylo 50 let,

8.1.2019 v 16:21 | Karma článku: 18.15 | Přečteno: 729 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Proč nás autor „Husitské epopeje“ mystifikuje?

Takzvaná „Husitská epopej“ má se skutečnou historii máloco společného, protože není ničím jiným než jen manipulací

21.1.2019 v 15:35 | Karma článku: 7.89 | Přečteno: 218 | Diskuse

Ivana Jirmářová

Čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím

A tak se střežte těch, kdo tvrdí, že mají odpověď na všechno. Naše mysl je úžasný nástroj a ráda všemu vládne. Občas je ale dobré připustit, že jsou i věci, na které ani zdaleka nedosáhne.

21.1.2019 v 13:48 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 239 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Recenze knihy: Prolomení hradeb

Ohledně nebezpečí islamizace Evropy se objevilo mnoho knih. Kniha Petra Hampla Prolomení hradeb je jednou z těch zdařilých sociologických úvah snažící se postihnout současné paradigma výměny etnik v Evropě.

21.1.2019 v 13:30 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 352 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Řecko: Další zklamání

Řekové, kyperští i v „mateřské“ zemi, jsou hlavními viníku rozdělení Kypru a obsazení jeho severní části tureckými vojsky, což posléze vyústilo ve vyhlášení Severokypreské turecké republiky.

21.1.2019 v 11:15 | Karma článku: 23.84 | Přečteno: 738 | Diskuse

Dan Vávra

Děti jsou přežitek

Děti jsou otravná ekonomická zátěž a omezení pohodlí co pořád řve. Maximálně mít jedno aby člověk nepřišel do řeči, ale lepší je stejně kočka. A pak se jednoho dne po dekádách samoty vsáknete do matrace a nic po vás nezůstane.

21.1.2019 v 10:22 | Karma článku: 40.16 | Přečteno: 2931 | Diskuse
Počet článků 190 Celková karma 22.39 Průměrná čtenost 914

Přiznávám, že nic z toho, co jsem napsal, píšu nebo se chystám napsat, není pravda, ale jen můj pohled na věc. Jediná jistota, kterou vám mohu poskytnout, je, že četbou mých textů přijdete o větší než malé množství svého času.

Najdete na iDNES.cz