Má smysl slavit?

28. 10. 2018 1:18:53
Svou nejprotáhlejší podobu a největší rozlohu si Československá republika udržela pouhých sedmnáct let - do přijetí Mnichovského diktátu.

Dnes je tomu právě sto let, kdy Národní výbor Československý vyhlásil Československý stát. Čtete dobře; nebyla vyhlášena republika. První zákon nového státu vydaný Národním výborem československým 28. října 1918 stanovil ve svém prvním článku, že státní formu Československa určí národní shromáždění.

Je možná škoda, že národnímu shromáždění nebyla svěřena i pravomoc určit název státu. Možná, že kdyby vznikla například Středoevropská republika s širokou autonomií pro národy v nově vzniklé zemi žijící, nebyly by odstředivé síly už o necelá dvě desetiletí tak silné. Ale to už dnes nezjistíme; život není laboratorní pokus a druhá šance zpravidla nepřijde.

Novému státu bylo dáno do vínku území velmi protáhlého tvaru o rozloze přibližně sto čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních, které si svým národnostním složením téměř nezadalo s "žalářem národů", na jehož troskách právě vznikl. A to ještě skončila neúspěchem snaha o připojení Lužického Srbska.

"Konečnou" podobu získala Československá republika po dalších bojích na poli válečném i diplomatickém až v roce 1921. Udržela si ji pouhých 17 let - do konce září roku 1938, kdy se přijetím Mnichovského diktátu rozpadla a ke své původní podobě se již nikdy nevrátila.

Slavit tedy sté výročí jejího vzniku je podobné jako slavit zlatou svatbu, když se manželství rozpadlo ještě před uplynutím pětiny této doby. Vždyť Československo se rozpadlo dříve, než se děti v něm narozené dožily dospělosti. A pamětníků Československé republiky v její územně nejprotáhlejší podobě již nežije mnoho.

A přesto se slaví. A slavíme oprávněně, protože Československá republika si během své krátké existence vybudovala postavení, ze kterého těžila i v poválečném období, i když ekonomicky už ztrácela dech.

Co tedy Československo dalo světu i svým občanům? Proč má smysl slavit sté výročí jeho vyhlášení?

Domnívám se, že vedle uchování dvou svébytných a krásných jazyků je to přinejmenším unikátní zkušenost, že je možné rozdělit stát pokojnou cestou bez násilí. Na první pohled to možná není mnoho. Ale nejen historie, ale i současnost (viz například Katalánsko) ukazuje, že to zdaleka není samozřejmostí.

Autor: Emrich Sonnek | neděle 28.10.2018 1:18 | karma článku: 16.74 | přečteno: 465x

Další články blogera

Emrich Sonnek

Jak přivolat déšť

Univerzální recept neexistuje. Počasí je třeba přijímat s pokorou. Ale jsou tu některé indicie naznačující, že při troše snahy by se alespoň malá část věcí dala změnit.

13.6.2019 v 16:15 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 134 | Diskuse

Emrich Sonnek

Volby jako zkouška smyslu pro humor?

Z jiného soudku je ovšem hlasovací lístek České pirátské strany. Pirátům se podařilo do seznamu svých kandidátů vepsat vzkaz předsedovi vítězného hnutí ANO.

30.5.2019 v 16:36 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 372 | Diskuse

Emrich Sonnek

Člověk si zvykne i na šibenici

„Tě zdravím, šílenče, tak kde máš ten zázrak? V čekárně sedí jen dvě stařenky a kluk, kterému se dnes zjevně nechce do školy,“ spustil profesor Bardoděj při vstupu do ordinace: „nebo už jsi ho stačil vyléčit?“

22.5.2019 v 16:10 | Karma článku: 20.78 | Přečteno: 446 | Diskuse

Emrich Sonnek

Proč nemám rád letní čas

Že se jí narodí dvojčata a oba budou kluci, věděla máma, už když ji vezli v prvních minutách poslední zářiové neděle roku 1980 do fakultní nemocnice k porodu. S tátou byli dohodnuti i na jejich jménech.

26.4.2019 v 12:28 | Karma článku: 25.70 | Přečteno: 915 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Občane České republiky, buď vděčný svému státu!

Ve žhavém pátečním odpoledni šplhala teplota nad třicet stupňů. Vidina přecpaného autobusu na ještě přecpanějších předvíkendových silnicích mě přiměla udělat změnu a zvolit k cestě z práce vlak.

18.6.2019 v 21:20 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 143 | Diskuse

Libor Chrášťanský

Že mi Soros zatím nic neposlal?

Asi někteří stojí na špatné straně náměstí, když jinde se rozdávají za účast prachy. Proč se smějeme lidem, kteří na ta náměstí chodí? Jsme stále ti stejní chudáčci čecháčci, co nikdy nic nedotáhli a nedokáží být trvale jednotní?

18.6.2019 v 21:07 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 196 | Diskuse

Tadeáš Firla

Jsme ohroženi sektářstvím?

Zdá se, že organizace Svědků Jehovových je sekta. Je možné, aby do naší společnosti a do politického života pronikly sektářské prvky? Posuďte sami. Máme se jich obávat? Co můžeme udělat?

18.6.2019 v 19:52 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 169 | Diskuse

Vladislava Chourová

Ministerstvo osamělosti.

Zvláště teď v předprázdninové době sladkého nic nedělání při otázce "a kam se chystáte na dovolenou" občas zaslechnu napříč generacemi povzdech. "Ale nikam, asi budu raději v práci. Samotné se mi nikam nechce." Před lety, krátce

18.6.2019 v 14:38 | Karma článku: 15.64 | Přečteno: 552 | Diskuse

Jiří Turner

Mariánský sloup jako zdvižený prostředníček serioznímu náhledu na historické události

Na událostech kolem Mariánského sloupu se dá pozorovat zcela malicherné rozdmýchávání vášní, stejně jako pokusy o falšování historie. Myslím, že bylo zbytečné v roce 1918 sloup bourat a je zbytečné ho v roce 2019 stavět znovu.

18.6.2019 v 11:23 | Karma článku: 32.39 | Přečteno: 2850 | Diskuse
Počet článků 203 Celková karma 16.38 Průměrná čtenost 911

Přiznávám, že nic z toho, co jsem napsal, píšu nebo se chystám napsat, není pravda, ale jen můj pohled na věc. Jediná jistota, kterou vám mohu poskytnout, je, že četbou mých textů přijdete o větší než malé množství svého času.

Najdete na iDNES.cz