Kdysi jsem se pohyboval ve vrcholovém sportu jako specialista na biomechaniku, kdy jsme prováděli rozbory pohybů sportovců v různých disciplínách pomocí filmových rychlostních kamer a videa. V Praze bylo pořádáno v roce 1978 mistrovství Evropy v lehké atletice, a pak později 1982 v Athénách. Následovalo první mistrovství světa v atletice 1983 v Helsinkách. Bohužel v řadě případů byly použity u mnoha sportovců různých zemí nedovolené podpůrné prostředky. Bylo úkolem především analytických metod v antidopingových laboratořích - dokázat použití nedovolených prostředků. Bohužel řada výrobců zakázaných prostředků byla o krok dále, než antidopingové laboratoře. Proto později musela vracet medaile řada sportovců, kteří popírali použití dopingu - sprinter Kanaďan Ben Johnson ( MS 1987- OH 1988), sprinterka Marion Jonesová 3x zlatá na OH v Sydney 2000 + 2x bronz) a mnozí další včetně sedminásobného vítěze Tour de France - Lance Armstronga z USA. V letošním roce 2016 získal český oštěpař Veselý dodatečně bronzovou medaili za OH 2012 v Londýně, pro dodatečně prokázaný doping závodníka na 3.místě. To je bohužel dekadence sportu. Pro jsem již dávno v roce 1983 odešel pracovat z vrcholového sportu na střední školu, kde se doping studentům nepodával. Dnes jsem rád, že jsem se tak rozhodl

Používání nedovolených prostředků mnohými sportovci je zcela zřejmé a souhlasím i s tím, že výrobci (a uživatelé) zakázaných prostředků jsou vždy o krok dále, než antidopingové laboratoře - ty totiž nemohou jinak než reagovat na vývoj.

Ale tvrdím, že neexistuje žádný důkaz, že by doping byl skutečně "celoplošný", tj. zahrnoval veškerý vrcholový sport.

Pře pár lety vyšel v Lidových novinách krátký článek bývalého primáře zdravotního střediska vrcholových sportovců v Nymburku. Dodnes mě mrzí, že jsem si jej neuschoval. Ten lékař v něm popsal, že na počátku osmdesátých let zjišťoval patologické hodnoty jaterních testů u prakticky všech vzorků, které sledoval (pozor, nikoliv hodnoty zakázaných látek - pouze stav jater a jiných vnitřních orgánů, které ale jsou jistým signálem něčeho nedobrého).

Pozoruhodné na celém článku bylo to, že se mezi těmi vzorky nacházel jeden, který vždy vykazoval hodnoty zcela normální, tedy odpovídající zdravému organismu. Můžete hádat, komu ten vzorek patřil.