ale i to, že existuje významná korelace mezi úrovní IQ a hodnotou HDP na hlavu.

Zdroj: https://sonnek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=697436

Prosím co je příčina a co následek ? Plodí vysoké hdp inteligentní obyvatele, nenbo plodí inteligentní obyvatel vyoké hdp ?

Už v článku je jasně řečeno, že jsou to spojité nádoby. Vyšší IQ způsobuje růst HDP a ten zase pozitivně svými důsledky působí na růst IQ.

Hm, takže vlastně laboratoř vůbec nepopírala pravdivost daných výroků, její rozhodnutí bylo založeno na tom, že jde o výroky nepohodlné.

U vědeckého pracoviště jednání zvlášť otřesné.

Thomas Barnett, poradce bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který již v roce 2002 oficiálně sdělil toto : „Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“

Doporucujem precitat knihu: The Bell Curve. Je to detailna kniha o IQ. Autori dopadli podobne, ako ten Vas kandidat. Bohuzial Vami uvedene fakty o zvysovani IQ ucenim, prostredim atd su minoritne - v jednotkach bodov. Jednoducho nehraju ziadnu vyznamnu rolu. Takisto argument o rozdieloch v populacii je nepodstatny. Dolezite je ake IQ ma vacsina v spolocnosti, nie par ludi - ci uz s nizkym IQ alebo vysokym - krajinu to nezachrani, ani nepotopi. Priklad z realneho sveta su napriklad zidia, ktori boli prenasledovani vsade na svete. Napriek tomu maju 30% nobelovych cien. Japonci boli v USA v 2 svetovej vojne zbaveni majetku a poslani do zbernych taborov. Napriek tomu su na tom dnes vyrazne lepsie ako priemerny american. Cernosi maju problemy v kazdej zapadnej krajine atd atd. Bohuzial mal Vas kandidat pravdu. Vy davate vyznam argumentom, ktore nie su dolezite. Taka je proste realita, ci sa nam to paci alebo nie. Ja by som ties bol rad, ak by boli vsetci rovnaki. Ale nie su. Bohuzial...

Autoři uvedené knihy nedopadli podobně jako "můj kandidát".

problem s iq je ten, ze nikdo poradne nevi, o co jde

kazdopadne iq jako jednorozmerna velicina nedava prilis smysl

Dobrý popis cíle : „tvrzení, která uvedl v dokumentu, jsou úplně a naprosto neslučitelná s našimi cíli".

A co ta fialová Čína? Vypadá to jako něco mezi tmavě červenou a tmavě modrou.

Ta fialová znamená průměrné hodnoty IQ nad 105, tj. té nejvyšší skupiny.

Možná to je pravda, a možná ne.

Faktem ale je, že v zemích kde mohou sklízet jídlo i vícekrát ročně, tak jsou o hladu.

To má za to, že je hubatej.

Kdyby řekl, že afričané jsou lepší a souložit s nimi je obohacujícící a přínosné jak se nám snaží namluvit modernisti, tak naopak dostane další cenu.

Zásadní otázka je co a jak měřili. Pokud se nepletu, tak dnes se používá deviační IQ, které říká, jak se daný jedinec liší v rámci dané skupiny. Jinými slovy nejvíc lidí má vždy 100 a počítat něco jako průměr skupiny nedává moc smysl (proč vůbec lidi tak často zjišťují průměr, přestože je často zavádějící hodnota?).

Jěště zajímavější je způsob měření. Pochybuji, že by to šlo udělat tak, aby výsledky nebyly výrazně zkresleny vzděláním. Extrémní příklad by bylo porovnat kohokli, kdo u nás zvlád úspěšně dokončit základku s někým sebevíc inteligentním, koho ale nikdo nenaučil ani číst a psát. Podobný vliv bude mít kulturní pozadí - test vytvořený pro Evropany bude nevhodný pro Afričany. A myslím, že není potřeba chodit tak daleko. Stačilo by testovat u nás lidi se vzděláním v různých oborech.

Další problém je vysvětlení oné korelace. Když dva jevy korelují může to mít různá vysvětlení. Proč hned vytvářet závěr, že nízké IQ je příčinou nízkého HDP? Co když je to opačně? Nebo co když to mají oba jevy stejnou příčinu? Nebo je to korelace čistě náhodná?

Víte jestli a jak se těmito problémy ten pán vypořádal?

Richard Lynn s Tatu Vanhanenem v knize tvrdí, že rozdíly v HDP na hlavu jsou z větší části (nikoliv tedy zcela) způsobeny rozdíly v národním IQ. IQ neměřili sami, ale použili výsledky 620 studií z celého světa s téměř 814 tisíci testovaných jedinců. Tento způsob využití studií z více pracovišť (metastudie) je poměrně častý zejména v medicíně.

O tom, že prostředí a výchova má vliv na hodnotu IQ, píšu i ve svém textu, a právě to, že James Watson na tyto záležitosti nebral ohled, mu dle mého názoru "přitížilo" až "zlomilo vaz".